Román volně navazuje na autorčinu prvotinu Do tmy, za níž obdržela Magnesii Literu. Místní vágus našel v bažinách tělo ženy místního lékaře. Nesledujeme však policejní pátrání po okolnostech smrti této ženy, nýbrž jsme zasvěcováni do všednodenního kolotoče dalších obyvatel městečka, tedy zejména obyvatelek které mají tolik starostí samy se sebou a tolik vnitřní bolesti, nepřátelství či úzkosti, že tato smrt jedné z nich přestává být důležitá... Jednotlivé postavy - od jedenáctileté osamělé a tajnůstkářské Aničky Vávrové přes její udřenou matku, protivnou třídní učitelku, sousedku či navrátivší se rodačku po hejno povrchních maloměšťaček - mají buď nepřívětivý osud, životní podmínky nebo povahu, takže většina z nich pohlíží na svět nevlídně, se strachem nebo s beznadějí. Svět rovněž hledí ukázat se jim z té nejhorší stránky. To úplně nejhorší, neznámé, tajemné se však možná skrývá na dně. Na dně řeky, která městem protéká - nebo kdesi v bažinách... Kdo o tom co ví? A kdo už na dně je? Osudy množství postav se splétají, pro někoho se najde řešení, jiní svůj úděl - samotu, neopětovaný cit či vinu - vlečou bažinou maloměstských drbů dál...

V bažinách za městem je nalezeno tělo před časem zmizelé manželky místního lékaře. Děj se však točí okolo starostí mnoha různých obyvatel městečka, kteří mají každý nějakou bolest ve své minulosti nebo přítomnosti - a cosi temného na na dně...