Dědina se podle autorčiných slov "nachází v mezipatrech fantazie", která jí posloužila jako prostor pro uchování jazyka dětství prožitého na Vysočině. Humorně laděné příběhy nás zavedou k rozoraným moravským polím, do hospod, do front před malé prodejny. Tam se dozvíme, co pěkného je k mání, co nového ke kafrání; kdo dostal po čuni, komu se narodil další fakan nebo čí dódík (dědeček) natáhl brka. Za veselým hemžením venkovanů se ukrývá pravdivý příběh o svázanosti člověka s místem, kde žije. O jeho touze, voňavé jako čerstvě vyuzená klobása.

Petra Dvořáková o sobě mluví jako o zdravotní sestře z vesnice, která se naučila psát za pochodu. V roce 2007 získala Magnesii Literu za svou prvotinu Proměněné sny. O několik let později získala Zlatou stuhu v kategorii beletrie pro mládež.