Novela z prostředí žižkovské periferie v osmdesátých letech. Ze světa tvořeného zejména jeho specifickými obyvateli, z nichž nikdo nemá život zrovna snadný a každý má nějaké bolavé tajemství - včetně dětí. Žižkov raných osmdesátých let, specifický svět zanedbané periferie, který právě začínají likvidovat bagry a buldozery asanačních prací, v němž dorůstají děti, které se s tímto světem musejí - lépe či hůře - vyrovnat. Skrze nejednoduché osudy dětí z jedné třídy jedné žižkovské základní školy sledujeme život v normalizačním bezčasí na okraji velkoměsta i společnosti. Proplout tímto světem s pokud možno co nejmenšími šrámy se dětem snaží pomoci jejich třídní učitel Jura Turek. Ale jde to? A je vlastně kam plout? Jazykem této působivé novely je živá pražština, řeč průjezdů, dvorů, pavlačí... Z fragmentární struktury vyprávění postupně vystupuje obraz světa, který nejpozději v devadesátých letech zmizel, nějakou normalizační nostalgii však v příběhu nenajdeme. Je to ostrý a výstižný popis doby, kdy zničit někomu život šlo vcelku snadno. A sobě také...